Hydrant je zařízení, které slouží k odběru vody pro požární účely, proplach vodovodní sítě, nouzové zásobení vodou nebo k odvzdušnění vodovodní sítě. Nejčastěji jde však o vodu sloužící k uhašení požáru.
Hydranty můžeme řadit dle jejich způsobu montáže a provedení. Některý z nich slouží pro rychlý zásah ještě před příjezdem hasičských jednotek, další mohou používat pouze vyškolení hasiči.
Nadzemní hydranty je vhodné využít v místech, kde je umístění podzemního hydrantu nevhodné, například kvůli špatné dohledatelnosti v terénu. Nadzemní hydranty mají nejčastěji tvar trubky s uzavírací armaturou a napojovacími hrdly.
Hrdlo nadzemního hydrantu je osazené hadicovou spojkou. Díky ní je možné přímo napojit požární hadici pro odběr vody. Hrdlo je možné otevřít pouze klíčem, které mají k dispozici hasičské jednotky.
Jak název napovídá, podzemní hydranty se montují pod úrovní terénu. Pokud je třeba se k hydrantu dostat, je nutné sejmout poklop. Tyto hydranty se ovládají pomocí hydrantového klíče a pro odběr vody je potřeba použít hydrantový nástavec. Hydrantové nástavce jsou s vřetenovými ventily nebo kulovými uzávěry.
Podzemní hydranty slouží primárně k zásahům hasičských jednotek při požárech. Nevýhodou tohoto typu hydrantu je, že se setkáváme se zamezením přístupu k zařízení kvůli zaparkovaným automobilům, a to zejména ve městech.
Nástěnné hydranty najdeme hlavně v bytových domech a komerčních budovách, nejčastěji v nástěnných skřínkách spolu s požárními hadicemi. Pro nástěnné hydranty jsou hadice zploštitelné nebo tvarově stálé. Zploštitelné hadice jsou pouze ve starších typech systémů.
Moderní systémy jsou pak vybavené tvarově stálými hadicemi, které jsou připravené pro okamžitou dodávku vody. V závislosti na tom, jaké jsou požadavky konkrétního místa, se používají hadice v délce 20 a 30 metrů.
Dle zákona č. 133/1985 Sb. o požární ochraně jsou právnické a podnikající fyzické osoby povinné obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství a druzích požárně bezpečnostní zařízení se zřetelem na požární nebezpečí provozované činnosti a udržovat je v provozuschopném stavu.
Vyhláška 246/2001 Sb., o požární prevenci ustanovuje, že se kontrola provozuschopnosti požárně bezpečnostního zařízení provádí v rozsahu stanoveném právními předpisy, normativními požadavky a průvodní dokumentace výrobce nejméně 1× ročně, pokud výrobce, ověřená projektová dokumentace nebo prováděcí dokumentace nebo posouzení požárního nebezpečí nestanoví kratší lhůty.
